1 / 5
Vinice
2 / 5
List
3 / 5
Znak
4 / 5
Listy
5 / 5
Hrozny
Vinařství Tománkovi

Odrůdy

Sevar
Vitra
Pola
Mery
Muškát moravský

Mery

Odrůdu vyšlechtily dvě firmy: Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice, šlechtitel - RNDr. Zdeněk Habrovanský a ŠSV Boršice - Ing. Alois Tománek. Vzniku odrůdy po roce 1990 předcházela úvaha, jak zlepšit vlastnosti odrůdy Muškát moravský, který byl v té době teprve čerstvě registrován. Muškát moravský zacelil mezeru v našem sortimentu, kde dříve chyběla výkonná odrůda s muškátovým aroma ve víně. Ostatní muškáty trpěly velkým kolísáním sklizní. Autor této, dnes již široce rozšířené a stále žádané odrůdy, Ing. Václav Křivánek, si byl dobře vědom předností i nedostatků muškátů. Obsah kyselin bývá nižší a jen se značným úsilím vinaře a s použitím důsledně reduktivní technologie lze získat skutečně kvalitní víno. Na výstavách se často setkáváme s víny bez těla, bez kyselinky a s nepříjemnými tóny kyseliny mléčné. Tyto skutečnosti nás nutily k zamyšlení, jak Muškát moravský vylepšit.

Většina vinařů Muškát moravský uznává jako jedinečnou surovinu pro výrobu burčáků. Hrozny totiž sklízíme v době vrcholící burčákové sezóny. Kombinace příjemné vůně a nižšího obsahu kyselinek nemá konkurenci. Bohužel, naše sklepy jsou v této době ještě vyhřáté teplými dny končícího léta a alkoholové kvašení plynule přechází do jablečno - mléčné fermentace. Víno pak odbouráváním ztrácí další část drahocenných kyselin a získává nežádoucí zplodiny malolaktické fermentace. Jako prevenci mléčného kvašení lze v příznivých letech pozdržet sklizeň, počkat na ochlazení a dosáhnout i výběrových jakostí. Taková vína jsou proti mléčnému kvašení odolnější. Bohužel, musíme za kvalitu zaplatit vysokou daň v podobě ztrát způsobených ptáky, hnilobou a zejména hmyzem. Z vlastní praxe můžeme potvrdit, že ztráty na úrodě pak představují i 2/3 celkové sklizně, někdy ztratíte sklizeň celou. Na druhé straně můžete získat muškát v podobě, která je běžná ve vinařském světě. Pozdní sběry a výběry dávají zajímavé víno plné ovocných vůní a zakulacené zbytkem přírodního cukru. Jako řešení výše uvedených problémů šlechtěním se nám nabízelo použití rodiče s pozdnějším zráním a vyšším obsahem kyselin.

Vedle snahy o zlepšení jakosti vína jsme chtěli, aby nová odrůda byla odolnější vůči houbovým chorobám a mrazu. Proto jsme jako mateřskou odrůdu vybrali EC 28 neboli Lakhegyi mézes /Mézes fehér x Eger 2/. Označení EC znamená v maďarštině Egerská hvězda a pro nás představovalo kombinaci genů pro odolnost, osobitou kvalitu panonských odrůd a pozdnější termín zrání. Otcovská odrůda Muškát moravský měla přinést zejména aroma. Vlastní křížení bylo trochu komplikované, protože EC 28 má opravdu velký hrozen a provést kastraci všech kvítků mně trvalo dlouhou dobu. Opylení muškátem ale dopadlo dobře a z mnoha vypěstovaných semenáčků jsme s kolegou Dr. Habrovanským po několika letech vybrali několik nadějných jedinců. Nadějné semenáče, namnožené na několik keřů, vysadil na pozemcích zkušební vinice v Oblekovicích tehdejší vedoucí odrůdové zkušebny Ing. Jindřich Ševčík. Zkušební vinice se nacházela na poměrně extrémním stanovišti, v podloží skála, půda písčito - hlinitá a nedostatek vody /354 mm/. Semenáč Mery (EC 28 x MM 18/1) nás zaujal bujným vzrůstem a pohlednými hrozny, proto jsme jej v roce 2008 přihlásili do zkoušek pro registraci. Zkušební stanoviště v Boršicích bylo v trati Radovany, jako podsadba do staré vinice z roku 1974. Záměrem bylo zjistit, jak se ohromná vitalita odrůdy vypořádá s únavou půdy v podmínkách staré, ale stále produktivní vinice. Další stanoviště bylo na ŠSV Polešovice, kde se podařilo získat několik úrod i bez chemické ochrany.

Zkoušky proběhly úspěšně a 25. 9. 2015 bylo vydáno rozhodnutí o registraci odrůdy. Mery je Národní odrůdovým úřadem charakterizována jako středně raná odrůda. V podmínkách naší okrajové oblasti se ovšem jedná ř odrůdu spíše pozdní. Hrozen je velký a středně hustý. Bobule je středně velká až velká, kruhovitého tvaru. Barva slupky je v plné zralosti žlutá, dobře vyzrálé bobulky mají tmavší líčko. Keře mírně zahušťují, často se objevují vidlicovitě rozvětvené letorosty. Odrůdě velmi brzy vyzrávají letorosty a začínají zasychat spodní listy. Tento efekt může být tak výrazný, že vinice v říjnu vypadá, jako by zde byla provedena defoliace zóny hroznů. Můžeme také říci, že dřevo vyzrává dříve než hrozny, což by mohl být dobrý předpoklad pro mrazuvzdornost.

Odolnost proti houbovým chorobám je zvýšená, ale doporučujeme použít minimálně 2 - 3 postřiky. Odolnost proti padlí může být u příliš bujně rostoucích keřů nižší /máme hlášen výskyt padlí v lokalitě Stoprouny/, proto je třeba této chorobě v krizových letech věnovat pozornost. Odolnost proti plísni šedé se uvádí jako střední, ale v našich podmínkách je poměrně vysoká. Příčinou je poměrně silná slupka, která je také odolnější proti hmyzu. Odrůdu sklízíme až koncem října nebo začátkem listopadu, abychom dosáhli co nejvyšší obsah cukru a snížili obsah kyselin. Posun doby zrání do začátku listopadu považujeme za klíčové pro snížení obsahu kyseliny jablečné a také pro možnost lepší regulace teploty při kvašení mladého vína.

Výnos hroznů se udává jako středně vysoký nebo nižší, ale v našich podmínkách je vždy dobrý. U nás Mery řadíme mezi „chytré odrůdy“, které nepřeplozují, ale dávají stabilně dobrý výnos. Víno je velmi dobré kvality, žlutozelené barvy a jemně aromatické. Vůně není typicky muškátová, je spíše ovocná a květinová, stejně jako chuť vína. Průměrný obsah kyselin byl ve zkouškách 10,5 g při cukernatosti 20,5 oNM. Kontrolní vzorek muškátu měl jen 7,3 g kyselin a 18,7 oNM. Tyto údaje jasně naznačují, že hrozny Mery nebyly sklízeny v optimální zralosti a další zrání by vedlo k získání moštu s lepším poměrem cukru a kyselin.

Výsadba přímo do staré vinice v Boršicích ukázala, že odrůda Mery se k tomuto účelu velmi dobře hodí. Růst je zde jen průměrný, po celou dobu zkoušek se neprojevily známky chorob. Odrůdu lze tedy doporučit pro podsadby, zatravněné vinice nebo tam, kde není čas provádět rekultivace. Pro úrodné a vodou dobře zásobené půdy bude asi nutné otestovat slabě rostoucí podnože.

Čas ukáže, jestli si Mery najde trvalé místo v našem sortimentu. O sazeničky je zájem a jsou vyprodány na pár let dopředu. Trochu mně to připomíná dobu po registraci Muškátu moravského, kdy jsme s Ing. Křivánkem, sklízeli každé volné očko, tenké i silné, jen abychom uspokojili zájem pěstitelů. Mery už má také 2 klony a je otestována na výskyt virových chorob. Během dvou let bychom chtěli zdravé matky vysadit do prostorového izolátu, aby byl zajištěn dostatek certifikovaných sazenic v té nejvyšší jakosti. V Boršicích je Mery vysazena na několika místech, na vápenitých spraších v trati Radovany, Trávníky a Slunečné a také na jílovitých půdách ve Stoprounech. Už se těšíme na první vzorky vína, které se jistě brzy objeví na naší výstavě vín.